Vytvořil: prejetypes

Úzkokolejné tratě v Trainz

Výběr objektů

Pro stavby úzkokolejek bohužel příliš objektů není, případně se velice špatně dohledávají. Nebylo by tedy na škodu ty nejzajímavější zde zmínit. Samotným základem je kolejivo. Osobně se mi osvědčily 3D koleje od autora „Skif“. Koleje jsou dostupné zde www.relsomania.ucoz.ru. Tyto koleje mají sice rozchod pouhých 750 mm (oproti našim 760 mm), nicméně v rámci hry na tomto nezáleží a česká vozidla s širším rozchodem nepůsobí na těchto kolejích rušivě. Doporučuji nezapomenout stáhnout z těchto stránek i podklad pod kolejivo, které u těchto kolejí odděleno. Dalšími nezbytnými objekty jsou traťové značky a návěstí. Zde lze naštěstí použít veškeré objekty, které se běžně používají při stavbě normálně rozchodných tratí. Samotnou kapitolu tvoří výhybky a jiné objekty, které se váží na kolejivo a jsou specifické pro rozchod, zmíním například přejezdy, přechody apod. O kvalitních výhybkách bohužel pro úzký rozchod nevím a v rámci svých experimentů jsem se spokojil se setem výhybek autora „Drix“, která jsou dostupné zde http://www.trainz.cz/…ik%C3%A1n%29. Tyto výhybky nicméně nejsou určeny pro úzký rozchod a nejrůzněji v kolejivu překážejí či přečnívají, nicméně jiné řešení aktuálně není, respektive je, ale výhybky jsou na naše poměry zvlášť netypické a tím pádem i nevhodné. Od stéjného autora používám i výkolejky. U těchto výkolejek naštěstí stačí pouze upravit konfigurační soubor (vzdálenost objektu od osy koleje) a lze je bez problému použít. Posledním bodem jsou nejrůznější přechody a přejezdy, či další kolejové prvky. Dosti toho lze sehnat na výše zmíněných ruských stránkách, další pak na polských stránkách http://www.trainz.pl a naposled zde zmíním objekty mé výroby dostupné po přihlášení zde http://osoblazka.g6.cz/. Posledním bodem jsou vozidla, kterých je opravdu málo a na jízdu s kabiny až na pár parních lokomotiv můžete zapomenout rovnou. Na vyhledávání modelů doporučuji známý katalog vozidel dostupný zde http://www.trainzkatalog.websnadno.cz/.

Stavba

Pro další pokračování předpokládám, že čtenář je obeznámen se základy editoru. Začneme jednoduchou mapkou, spíš takovým výstavním panelem, čítajícím jen to, co je opravdu nezbytné. V rámci tohoto návodu se nebudu zabývat věcmi, jak lze udělat terén a krajinu, zmíním zde jen věci týkající se úzkokolejných tratí, jako takových.

Pokládka kolejí

Jak jsem se již zmínil na začátku, pro tyto koleje je typické, že poklad je dodán samostatně od kolejiva jako křivka (spline). Koleje jsou ve hře dostupné pod prefixem 750mm v sekci koleje. Je zde celý set kolejí, rezlých i lesklých, se spojkami i bez, ale co je podstatné, různých délek základního modelu. Pro krátké úseky, například mezi výhybkami, doporučuji používat krátkou variantu, v případě delších celků (>2 metry) pak delší. Povedeme pokládku první koleje. A pod tuto kolej přidáme vhodný podklad, který nalezneme ve křivkách. Opět začíná prefixem 750mm.

Křivkové body koleje a podkladu musí společně lícovat a doporučuji je mít ve stejné výšce. Vhodnou úpravou výšky pak lze docílit částečného schování, případně naopak většímu vystavení pražců.

Tvorba výhybek

Nyní přistoupíme k tvorbě výhybek. Ačkoli u většiny 3D kolejí je problémem výhybku úspěšně vytvořit (a to i s šablonou), tak z těmito kolejemi se pracuje poměrně snadno a není problém po chvíli hraní dosáhnout vynikajících výsledků.

Nyní na místo před výhybkou na hlavní koleji a na místě za výhybkou v druhém segmentu vedlejší koleje použijeme nástroj zarovnání koleje. Nyní přidáme křivkový bod na hlavní kolej v cca stejné vzdálenosti od společného bodu kolejí výhybky ke křivkovému bodu vedlejší koleje, tak, jak je znázorněno na obrázku.

Nyní vhodným jemným posouváním křivkových bodů upravíme vzájemnou polohu pražců tak, aby se víceméně pražce překrývaly. Toto se nikdy nepovede 100% už jen z důvodů, že koleje nejsou v jedné přímce, nicméně výsledky jsou velmi dobré.

Nyní doplníme štěrkový podklad i pro druhou kolej. Volíme pro křivku stejné křivkové body, které má kolej a rovněž i v tomto případě na stejné místa podkladu, jako koleje, použijeme nástroj zarovnání koleje. Ano, tento nástroj lze použít pro libovolné křivky ve hře.

Je zde třeba být opravdu velmi trpěliví, protože nástroj se může aplikovat jak na kolejivo, tak jeho podklad. Pro slabší povahy doporučuji si podklad vytahat mimo koleje, zarovnat a pak jej zase vrátit zpět na místo. Posledním bodem je výměna přestavníku výhybky.

Jak zde již bylo dříve zmíněno, jde vidět, že přestavník zde zrovna moc nepasuje, nicméně je detail, kterého se naštěstí bez bližšího zkoumání nedá moc všimnout.

Typická úzkokolejná nádraží

Úzkokolejná nádraží v Česku jsou po většinou řešeny dvěma až třemi staničními kolejemi, z kterých může jedna pokračovat na kusou kolej, případně z nich může být vývod do depa (remíza s jedním až dvěma místy stání). Vzdálenost mezi jednotlivými kolejemi bývá 4 až 5 metrů od jejich os. Odlišné jsou nádraží, u kterých probíhá setkání s normálně rozchodnou železnicí. Tyto nádraží jsou zpravidla vybaveny podvalníkovou jámou a nakládací rampou. Dále je většinou úzkorozchodná trať přivedena z jedné strany nádraží a z druhé pak normálně rozchodná trať. U nás nezvyklý, ale také možný případ je, že perony jsou společné pro oba dva rozchody a trať zde vede ve splitce. Co se týče podvalníkové jámy, lze jí s trochou umu sestavit s úzkokolejné koleje, klasické koleje bez pražců a křivkové zdi. Nicméně tento postup se mi nikterak neosvědčil a nakonec jsem vše vyřešil jednoduchým modelem podvalníkové jámy, kterou můžete nalézt na odkazu uvedeném na začátku dokumentu. Nákladovou rampu je vhodné vyskládat z náspů a betonového zarážedla na normálně rozchodné koleji. Výsledek ale není stoprocentní a stále přemýšlím, jak je zlepšit, což možná časem povede k vytvoření modelu.

Nádraží ještě lze doplnit vodním jeřábem s vodárnou, zauhelňováním, popelovou jámou, tankovací stanicí pro dieselové lokomotivy apod. A takto může vypadat výsledek.

Pro inspiraci není na škodu se mrknout na nádraží na našich úzkokolejkách. Co se týče těchto tratí a zabezpečení provozu u nás, je to typická lokálka s lichoběžníkovými tabulkami na vjezdech do stanic. V případech například splitky lze použít i světlená či mechanická návěstidla, jak je tomu na síti JHMD. V tomto případě se jedná o výhybnu, která je vybavena návěstidly platnými pouze pro jízdu vlaku (pruhy stejné šířky) s vjezdovými předzvěstmi či výstražným křížem místo předzvěsti, jak tomu bývalo dříve v Třemešné ve Slezsku.